VIP sekce
 
 
    Hledej
odeslat
 
 
indické pivo Kingfisher - ledňáček
  • Indie - Vizag, Araku, Jeypore, Jagdalpur, Bhubaneswar, Kalkata - indické pivo Kingfisher - ledňáček
 
 
 
 
Počítadlo

Celkově4582516
Dnes139
Online2
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Styl
Ranní rosa
Horský klid
Modem
Hobby
 
 
Právě v prodeji


Upravené knižní vydání blogu Asie s fotografiemi. Skvělý dárek, odpočinková literatura nebo rádce při cestě Asií.

 
 
    Pokec
odeslat
  • Další naroze
    niny a dal...
  • Tak se tady
    všichni mě...

Starší
 
 
ICQ
V tuto chvíli nejsem na internetu
160050929
 
Druhý a třetí měsíc
První měsíc utekl jako voda, rychle jsme si tady zvykli a docela se nám dařilo. V této kapitole se pokusím popsat naše další dva měsíce v "zemi zaslíbené".


 
24. 10. 2005 - Hledání práce



Je to už více než týden a stále hledám práci. Minulý týden jsem byl v několika agenturách, ve všech mi řekli, že by to pro mě neměl být problém najít si práci, ale stále nic.

Zuzce se stávající práce taky moc nezamlouvá, protože si ji tam zvou jenom o víkendu, což je dost málo a navíc přes týden má až moc volna.

Ve zkratce se dá říct, že oba hledáme práci.



 

Máme trošku času na sebe a na procházky po městě, takže jsme konečně zašli do Phoenix parku - musím říct, že jsem čekal, že to bude hezčí, zašli jsme si k moři, kde to bylo skutečně pěkný a já mám trošku času na dělání zápočtů.

Máme trošku problémy se zaplacením nájmu, protože jsem stále ještě nedostal plat z "umbrella company" - což je společnost, kterou musí mít každý, kdo pracuje na kontrakt. Začínám z toho být trošku nervózní, protože na zaplacení nájmu jsme museli sáhnout hluboko do kapsy ze zásob.

Každej den doufám, že zítřek bude lepší a už se konečně zadaří. Uvidíme.


 
10. 11. 2005 - Dělání zápočtů



Práci už hledáme měsíc. Vypadá to, jak kdyby se to počáteční štěstí natočilo na opačnou stranu.

Zuzku v kadeřnictví, kde na částečný úvazek pracovala, z nějakého záhadného důvodu přestali chtít a já hledal práci už od mého odchodu z Coaching Data. Asi opravdu špatný období. První tři týdny jsme prakticky na nic nenarazili. Já byl v několika agenturách a ve všech mi řekli, že bych neměl mít problém s nalezením práce do několika týdnů. Bohužel několik týdnů je nenávratně pryč.

Naštěstí musím říct, že mi to zas tak nějak nevadilo. Měl jsem spoustu práce se zápočty a taky jsem je (nebo spíš taky je) do konce tohoto týdne všechny dodělám. Dalo mi to opravdu zabrat. Prakticky jsem to dělal celý měsíc. Zuzka se trošku nudila, protože se mnou nic nebylo, ale co se dá dělat. Když už jsem se rozhodl nepřerušit, tak musím taky něco dělat.

Štěstí se na nás začalo zase trošku smát až předevčírem. Zuzce odpovědělo jedno kadeřnictví, že má na zkoušku přijít a mě chtěli ve firmě kde jsem pracoval na pár dní zpět, protože s něčím nedokážou pohnout. Je to sice jen na pár dní, ale aspoň vydělám nějaké peníze a mám navíc stejně už docela čas, protože zápočty jen dokončuju.

Dneska jsme teda po dlouhý době oba v práci. Zuzka to tam snad zvládne a já si konečně nějakou práci najdu. Uvidíme. Každopádně finanční krizi zase takovou nemáme. V hospodě jsme sice byli zatím jen jednou a mimo Dublin se nedostali, ale pokud nebudeme ani jeden pracovat, tak tady i tak můžeme klidně zůstat až do března. Ale to by bylo aby už něco nebylo, ne?

Jinak nám došel balík z Čech (tentokrát od našich - Táničky) kde nám poslali nějaký salámy ale především DVD s přátelema na kterých jsme docela závislý. Děkujeme.

Taky jsme koupili letenky. Bohužel ne na Vánoce a to ze dvou důvodů - za prvé bych určitě mezi svátkama nedostal termíny na zkoušky, takže bych musel v lednu přiletět ještě jednou (což je dost peněz) a za druhé byly hrozně drahý. Nedaly se sehnat levněji než za 200Eur bez letištních tax. My jsme v lednu sehnali za 24Eur na obě cesty (tam i zpátky) a celkově i s taxama nás výlet domů vyjde každýho na 2900 korun, což je super cena.


 
17. 11. 2005 - Nový člen Microsoftu


Tak to konečně vypadá, že se štěstí zase obrací na naši stranu. Hned v pondělí jsem byl na pohovoru ve firmě Moneymate, ve které mě chtěli přijmout na kontrakt na pět měsíců za fakt slušný peníze. Všechno vypadalo slibně, když mě zavolala agentura, že má pro mě pohovor v Microsoftu. Od začátku jsem si myslel, že je to na mě fakt moc velký terno, ale i tak jsem tak šel.
Firma má v Dublinu obrovský komplex budov, kde se o mě od začátku velice dobře starali a pohovorem jsem prošel docela dobře.
Čekal jsem na jejich rozhodnutí dva dny a nakonec mě PŘIJALI!!!. Právě jsem se stal novým vývojářem Microsoftu na další čtyři měsíce s velice slušným platem .

V pondělí nastupuju a doufám že to tam zvládnu. Držte mi palce.


 
26. 11. 2005 - První týden u Microsoftu



Tak mám za sebou první týden v nové práci u Microsoftu.

Musím říct, že mě Microsoft trošku zklamal. Těžko se to vysvětluje, protože si prakticky nemám na co stěžovat - plat skvělej, práce dobrá a přijali mě taky dobře, ale prostě jsem čekal něco jinýho.
Myslel jsem si, že to bude úplně jiná úroveň než v jiných firmách a naučím se tam spoustu nových věcí, ale musím říct, že se práce pro ně a pro Coaching data příliš neliší.

Náplní mé práce je především dolaďovat vytvořenou interní webovou aplikaci (kterých má mimochodem Microsoft opravdu velké množství), dopracovávat požadované funkce a případně najít a opravit chyby v systému.  To je vlastně první část mé práce, která mě tady čeká - dotáhnout tuto aplikaci až do ostrého nasazení pro celosvětovou interní síť Microsoftu.
Druhým úkolem (o němž ale zatím příiš nevím) bude navrhout architekturu budoucí aplikace a nakonec bych měl (jako třetí část mé práce) vytvořit během února nebo března prezentaci s praktickými příklady principu testování NUnit v novém VS studiu (kde je již NUnit integrován). Jsem docela zvědavej tak to všechno zvládnu, ale doufám že to půjde.

Zvláštní je především způsob práce ve firmě (ale že prý to tak funguje v celém Irsku) - příliš se tady nepředřou, nikam nespěchají (iři jsou neskuteční flegmatici) a během práce si klidně hrají i hry a to dokonce oficiálně. V kanceláři (asi pro 150 lidí) je nainstalováno 6 konzolí nových XBOX 360 (do tohodle týdne jsem vůbec nevěděl co to je xbox) a během pracovní doby si každý průměrně hodinu denně zahraje. Pro neznalce jako jsem byl já - XBOX je počítačová konzole na hry podobná playstationu a typ 360 ještě dokonce ani nebyl v Evropě nasazen do prodeje a plánuje se na začátek prosince. Jinak tam ale nikdo nemluví o nějakém hraní her v práci, ale spíš o posílování soudržnosti týmu neboli team-building.

Do práce jezdím něco přes hodinu, takže pracovní den vypadá tak, že ráno před sedmou stávám, před osmou vyrážím z domu, v devět jsem v práci a zůstávám až do šesti, něco po sedmé se dostanu domů, najím se a je osm hodin večer. Hrůza. Ale co se dá dělat. Stejně jsem rád že tam jsem.

Zuzka jinak našla taky práci (jezdí do práce 45 minut) a i přes její hroznou angličtinu (jak říká sama její šéfka) se šéfce líbí jak pracuje a snaží se jí s angličtinou pomáhat.

Občas vyfotím nějakou momentku na mobilu, tak jsem je přidal i sem.



 
19. 12. 2005 - Měsíc v M$


Tak je to právě měsíc co jsem začal pracovat v Microsoftu.

Musím říct, že jsem se tady rychle zabydlel i zapracoval a připadá mi, jak kdybych tady pracoval už roky - začal jsem hrát na XBOXech, během několika oficiálních Microsoftích akcích jsem se seznámil s několika skvělýma lidma a pracovní doba rychle utíká.


Musím se pochlubit, že jsem dostat po jediném měsíci nabídku na trvalou práci pro Microsoft. To by ještě samo o sobě nebylo tak moc, kdyby jste věděli jak to tady chodí. Microsoft tady zaměstance na stálý pracovní poměr skoro nezaměstnává, všichni tady pracují na tzv. contract, což je omezená pracovní smlouva (většinou na dva až šest měsíců) a skutečnou trvalou práci tady mají jen projektový šéfové a nejlepší pracovníci. O to větší překvapení pro mě bylo, že si to myslí i o mně a to navíc už po měsíci práce.


Bohužel jsem to musel odmítnout, protože na trvalejší poměr berou jen na víc než rok, kdy už tady asi nebudeme. Náš odjezd vypadá spíš někdy na září, ale možná se sem ještě na nějaký ten měsíc další leden vrátíme.

Zuzka pracuje šest dnů v týdnu a docela se jí v práci libí, je to oblíbenec její šéfové (tzv. vlezdoprdelka ), má to do práce slabou půlhodinku a občas si slušně vydělá i na tringeltech.

Dá se říct, že jsme teď taky tak nějak oba spokojeni. Práci máme, peníze pomalu přibývají, takže si občas i zajdem něco koupit, zvykli jsme si tady a já mám hotové zápočty. Nejhorší je bohužel to, že nebudeme na Vánoce doma. I když  jedeme domů už ani ne za tři týdny, Vánoce budou definitivně pryč, což mi tady asi jako jediné skutečně vadí.

Během čtrnácti dnů nám přišli dva balíčky (jeden od nás a druhý od Zuzky).Děkujeeeeem.

Jinak bych chtěl hlavně poděkovat Táničce, že si s tím co jsem potřeboval dala takovou práci a Kašpimu za sešity na zkoušky.
V balíku došla spousta filmů a pohádek, takže aspoň si ty Vánoce trošku zpříjemníme.Došly taky od Kašpiho materiály na zkoušky, takže příští tři týdny budou sebevražedný. Každý den skoro desítku v práci, dvě hodiny na cestě tam a zpátky a pak do sebe ještě dostat víc než 100 stran skript.

Zjistili jsme, že Zuzka má v Dublinu i svou kámošku a dřívější spolužačku ze základky, takže už jí není tak smutno a myslím, že už ji to tady připadá fakt v pohodě.

Snad jsem napsal všechno co se tak nějak poslední dobou stalo